Před časem jsem dostala výbornou knížku – Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody od zakladatele pozitivní psychologie Martina Seligmana.
Autor v ní pomocí působivé kombinace vědeckých poznatků a praxe odhaluje, jak ze svého života získat co nejvíce, co vlastně tvoří „dobrý život“ a jak takový život žít.
Přestože jsem přečetla už spoustu knih o osobním rozvoji, tuto považuji za jednu z nejlepších, a to z několika důvodů:
Svůj příspěvek píšu, abych se s vámi o jedno z těchto cvičení podělila. Jmenuje se „Tři dobré věci“ (aneb „co se podařilo“). Možná jej znáte v jiných modifikacích. To nevadí. Důležité není o technice vědět, ale zakomponovat ji do svého života! Abych se nedopustila nepřesností při parafrázování, pomůžu si přímo textem z knihy.
„Většinou příliš přemýšlíme nad tím, co se nám v životě nepovedlo, a málo myslíme na to, co se povedlo. Samozřejmě že je někdy důležité si zpětně rozebrat událost, která nedopadla dobře – můžeme se z ní poučit a příště se podobné situaci vyhnout. Ale obecně lidé věnují úvahám o tom, co je v jejich životě špatné, více času, než je z racionálního hlediska užitečné. A co hůř, takové stálé zaměření na negativní události v nás vytváří živnou půdu pro úzkost a depresi. Jednou z možností, jak tomu zabránit, je snažit se více přemýšlet o tom, co se nám podařilo, a vědomě si tyto věci vychutnávat.“
Každý večer si vyčleňte před spaním deset minut. Během nich si napište tři věci, které se ten den povedly, a také proč se povedly. Můžete si zápisy vést v deníku nebo na počítači – důležité ale je, aby měly fyzickou podobu.
Tyto tři věci mohou být drobnosti, které vás potěšily („Cestou z práce manžel vybral v obchodě jako dezert moji oblíbenou zmrzlinu“), ale mohou to být i opravdu významné události („Moje sestra dnes porodila zdravého chlapečka“).
U každé pozitivní události dále odpovězte na otázku: „Proč se to stalo?“ Například pokud byste si zapsali, že manžel vybral vaši oblíbenou zmrzlinu, napsali byste: „Protože je manžel ke mně občas skutečně pozorný,“ nebo „Protože jsem mu nezapomněla z práce zavolat a připomenout mu, aby se stavil v obchodě‘.“
Jednoduché, že ano? Přesto se při pravidelném používání jedná o velmi silnou techniku, svými účinky srovnatelnou s účinky antidepresiv.
My lidé jsme totiž založeni tak, že podle aktuální nálady hodnotíme celý svůj život. Je-li aktuální nálada špatná, hodnotíme zpětně všechno ve svém životě jako špatné. Pokud je pozitivní, pak je i hodnocení našeho dosavadního života kladné.
Udržováním pozornosti na pozitivních událostech
a potažmo pozitivních příčinách či zdrojích těchto událostí si pak člověk přirozeně zvyšuje míru pozitivního naladění.
Cvičení bylo s nebývalými terapeutickými úspěchy vyzkoušeno na různých cílových skupinách – vysokoškolskými studenty počínaje a pacienty s těžkou depresí konče. Například v americké armádě, se kterou Seligman úzce spolupracuje, pomohlo používání „deníčků“ dramaticky snížit vysokou míru sebevražednosti vojáků.
Ti z vás, kteří chodí spávat s tabletem a kterým sešit s tužkou u postele příliš dlouho nevydrží, mohou využít internetového „udělátka“ GrowJOB institutu. Ten – vycházeje ze Seligmanových výzkumů – připravil on-line podobu cvičení, tzv. flow-list, do něhož je možné svoje „tři dobré věci“ denně zaznamenávat. Najdete jej na webu www.flow-list.cz. Systém vám dokonce do e-mailu zahlásí, když na denní zápis zapomenete.
Pokud se tedy ptáte „Jak to udělat, abych byl(a) šťastnější?“ a zároveň máte pocit, že nic, co zabere moc práce a času, dělat nezvládnete, zkuste si koupit deníček (nebo dětem nějaký nepoužívaný vytáhněte z šuplíku) a začněte. Víc než vaše odhodlání a vytrvalost to nepotřebuje.
Poznámka: Jeden starší TEDtalk Martina Seligmana s českými titulky.